Kapitola 8

 Kapitola 8

Anet se pomalu otočila, viděla, že věci, které tu včera nechala, jsou pryč! Kolem místa je červeno-bílá páska. Zrovna dojížděla policie. Aneta se rozběhla, za Kingem, nasedla a rozjeli se do lesa. „Támhle někdo je! Honem za nimi!“ Křičel jeden z policistů. Začíná pronásledování. Běželi jako o závod. Police houkala na celé kolo a King nevěděl kudy kam. „Já vím!  Nech se vést“ řekla Kingovy a otočila ho proti policii. King měl vystrašený výraz. Policie prutce zastavila a v tu chvíli King skočil. Přeskočil jejich auto. Pád byl, ale bolestivý, kufr auta, je moc dlouhý a proto si King vážně, poranil nohy. Nechtěl to, ale vzdát. Běžel dál, ale bolelo to stále víc. Pomalu zpomalovali. Anetě se rozbušilo srdce. Uviděla starou chatrč, nevypadala nejpevněji, ale schovat se do ní dalo. Když vyjela policie z lesa na louku, kde stála dřevěná chatrč, vystoupili z auta a rozhlíželi se. Potom uviděli starou chatku, jako dveře tam byl závěs, když závěs odestřeli, vylétli netopýři, které probudilo denní světlo. Zároveň oba dostali razítko na obličej, krásnou podkovu. Omráčení policisti, padli k zemi. Anet je dotáhla do auta. Potom šla vedle Kinga, ale co to? Zaběhli příliš daleko. Nevěděli, kde jsou. Nevěděli, co mají dělat, protože mobil, ji rozšlápl King, když vycházeli z chatky. Rozhodli se teda jít rovnou a nosem. Asi po hodině tury uviděli nějaké… koně?! No ano!! Byla to pastvina nějaké stáje. Když šli dál, viděli je kovbojové, tedy, dalo by se jim tak říkat. „ Kdo jsi a co tady děláš tak brzy ráno?“ ptal se pán v černém svetru, jezdeckými kalhoty a vysokými hnědými (trochu špinavými) holinkami. „ Já jsem Anet a tohle je King, zabloudili jsme. Nemohli bychom se u vás chvíli zdržet prosím? King má zraněné nohy.“ Vylíčila prosebně, pán se pohladil po svých šedých vousech a tiše se zasmál „ jistě, pokud váš kůň nebude potřebovat nějaké speciální krmení a péči, tak si můžeme plácnout…“ Řekl a podíval se Kingovy na nohy „ můj kamarád se učí na veterináře, pomůže vám mimochodem já jsem Gerge Western. Ukážu ti Kingův box a potom zavolám Joshe, to je ten veterinář“ Usmál se a namířil si to do stáje. „ Moc děkuji pane Gorgi, já jsem Anet Setrová a moc si vážím vaší ochoty a tohle je King je to mustang“ George se na ni překvapeně podíval „ mustang?! Páni máme velice vzácné hosty, nejsi ty ta slavná krotitelka koní? To jméno mi totiž něco říká“ Anet se na něj s údivem podívala „ Ne to nejsem já, ale má matka…“ okamžitě zase sklopila hlavu a zadívala se do země „ matka se tak jmenovala, ale vesnici zapálili indiáni, když jsem byla malá, od té doby jsem ji neviděla, ale přijela na statek kde jsem jezdila na koních a vůbec si mě nevšímala, nepoznala mě, bolelo to, ale co vám budu povídat…“ odpověděla až cítila jak má oči v slzách.    „ Tak, už se tím netrap“ Odpověděl a mile se usmál.