Kapitola 3

Kapitola 3

„ Aneto, vezmeš si na ježdění Kinga“ zavelela Instruktorka. Anet se zalekla, umí dobře jezdit, ale na divokém koni nikdy nejela. King ji poznal a vypadalo že je rád že ji vidí.  Bůh ví, co mu ta ženská dělala. Pomyslela si. Vešla do výběhu a začala šeptat jako včera. Nechtěla ho hned děsit ohlávkou a tak vzala vodítko a omotala mu ho kolem krku. Valentýna žasla úžasem, že se tak lehce nechal. „Že ty jsi to s ním už včera trénovala?“ Anet se zasmála „Ne tak docela.“  Odvedli ho do stáje a začaly hřebelcovat. Přišli na řadu kopyta. „ Dej mi tu nohu!“ povídá Valentýna a snaží se vyčistit a zvednout nohu Kinga. Aneta si vzala svůj bičík a jemně ho poplácala po noze. King zvedl nohu „ a mám tě, dík“ řekla Valentýna. Anet se usmála a přinesla do boxu dečku. King si ji očichal, divoce zařehtal a uskočil. „Hej! To bolelo!“ řekla Valentýna, které King skočil na nohu. „ Dobrý?“ zeptala se Aneta „ jo, dobrý. Zbytek zvládneš sama doufám, musím si jít chystat Lesley“ Anet přikývla. Chtěla dát na Kinga dečku, ale King se zkrátka nechtěl vzdát! Běhal po boxu sem a tam a ne a ne mu tu pitomou dečku dát na hřbet. Aneta ztrácela trpělivost, stáhla mu vodítko za ušima na začátku krku chytla ho a hodila mu dečku na hřbet. Přišel na řadu beránek. Celá akce se opakovala i s beránkem a sedlem. Při uzdečce to bylo ještě horší. Vodítko vůbec nezabíralo, a když mu chtěla dát udidlo do huby několikrát ji i kousnul. Pak mu Anet vší silou stiskla spodní dáseň a kůň otevřel hubu. Už stačilo jen natáhnout lícnice a nátilník. Povedlo se, King byl připraven na svou první lekci. Když šli na jízdárnu, začal King vyhazovat zadní nohy „Nech toho!! Anet uklidni si toho koně!“ nadávala na ně Silvie, která vedla valacha Broma za ní. Brom byl hnědo-černé barvy a byl strachy bez sebe. Konečně došli na jízdárnu, sice trochu vyděšeně, ale došli. Instruktorka si je změřila pohledem a dodala „ jste v pohodě? Nechceš jiného koně Anet?“ ptala se „ když už jsme došli tak daleko, alespoň si ho vyzkouším.“ Řekla Aneta trochu překvapeně, protože když instruktorka dala někomu problematického koně říkávala: „Musíš se s ním poprat“ ale neřekla to. Třmeny byly na délku dobré, podbřišník utáhnutý a kamaše správně nasazené, už stačilo jen nasednout. Jenže to byl další oříšek, anglickým způsobem jí to vůbec nešlo. King uskakoval stranou nebo se rozklusal vpřed. Musela to zkusit westernem. King uskočil přesně ve chvíli, kdy Anet přeskakovala ze země na jeho hřbet, a na to čekala.  Zhoupla se na jeho krku a pak do sedla. Aneta seděla v sedle. Instruktorka ji pochválila a zavelela „ Brom jede první, Lesley za ním a Kinga vezmeme chvíli na lonž, musí si zvyknout, že na něm sedíš.“ Anet pobídla Kinga do kroku, ale kůň natryskal a po nějaké chvíli začal kozlovat. Říká se že při čtvrtém kozlu jezdec padá. Anet jich zvládla čtyři a dvacet. Potom už to chtěla vzdát. King se postavil na zadní a tím ji úplně odrovnal. Když se rozběhl ještě ji kopnul do hrudníku. „ Anet! Jsi v pořádku?“ ptá se instruktorka. Aneta se rozkašlala. „Vyrazil ji dech“ říká Katka, která se učí na sestřičku. „ Valentýno, běž do stáje a přines mi obvaz a vy paní instruktorko, chyťte Kinga, já ji pomůžu, vstát a dojdeme spolu do šatny, Valentýno, sejdeme se tam.“ Všichni s plánem souhlasili a za chvíli byla Aneta ošetřena v šatně, koně v boxech a sedla v sedlovně. Instruktorka spěchala do šatny za Anet „ jsi v pořádku?“ ptala se starostlivě instruktorka „ ano.“ Řekla tiše. Všem se ulevilo.