Kapitola 19!!

Kapitola 19

Pobízel zpoceného Flamenga kupředu. Už jen kousek! Dělilo je jen pár metrů a mohl Anet znovu držet v náručí a ujišťovat ji že to bude v pořádku. Plně se na Anetinu postavu soustředil a ve světle úsvitu se jí v ruce blýskla jaká si malá věc. Nevěděl co to je, ale něco v hloubi duše mu napovídalo, že to není nic dobrého. Pobídl ještě víc Flamenga kupředu. „Anet!“ Anet se s trhnutím otočila. Mike už jel jenom svižným klusem a ještě za jízdy sesednul. „Nedělej to! Polož tu žiletku!“ Aneta na něj koukala, jako kdyby spadl z nebe. „Jak jsi.. Chci říct…“ Mike ji chytl za ruku „Nic neříkej. Všechno se zpraví, uvidíš!“ Anet trochu zaváhala, co má říct. „Ne. Tohle se už nespraví nikdy. Chápeš?!“-„Pak tedy půjdu s tebou!“-„Ne! Musíš tady zůstat a pomáhat rodičům na Western‘s academi. To já, já musím odejít z tohoto světa. Nemám mámu, táta už o mě nestojí. King je se svou rodinou a Bety je taky pryč.“ Anet se skoro rozbrečela „alespoň poznám konečně mámu a uvidím znova Bety.“ Při těch slovech se jí podlomily kolena. Mike ji podepřel a vytrhl jí žiletku z ruky. „Nevzdávej to“ šeptal skoro neslyšitelně a šlo vidět, že se mu chce taky brečet. Anet se natáhla po jeho ruce, aby mu žiletku vzala „máme tě! A co ty mladej?! Co tu děláš?! Padej od ní!“ Řvali policisté, když se konečně dostali k nim. Odtrhli je od sebe a Anetě nasadili pouta. „Nechte mě být!“ Křičela Aneta a chtěla se jim vykroutit. „Ne! Budeš se léčit v psychiatrickém středisku mladá dámo a ty, tebe pošleme domů a hezky rychle na ní zapomeneš!“ Potom oba samostatně nacpali do aut a odváželi je každý na jinou stranu. Aneta se koukala z okna, jak odvážejí Mika pryč a ten dělal to samé. Aneta křičela, ať ji nechají být a Mike naznačoval pohledem, že za ní přijde. Neodtrhli od sebe pohledy až do doby, kdy oba auta odbočila na jinou stranu.