Kapitola 16

  Kapitola 16 

Jakmile se Diablo ocitnul v hale, všechno si to běžel očichat a dokonce byl tak zvědavý, že málem shodil dva oxery. Když byl hotov, rozběhl se zpátky ke dveřím a chtěl utéct. Ty už ale byly zavřené a stál tam Mike s Anet. Při pomyšlení že už se odsud nedostane, začal zase blbnout. Kopal, skákal vysoko do vzduchu, řehtal a pak se obrátil k Mikovy -který tam jen tak stál jako solný sloup- zadkem  a vykopnul. Ale naštěstí se netrefil, asi po deseti minutách už ho to převádění se přestalo bavit a uklidnil se. Obešel si znovu celou halu, vyválel se a přiklusal k Mikovy se vztyčenýma ušima. Teď vypadal, jako zcela jiný kůň. Zastavil se s čumákem těsně před Mikovým obličejem a čekal, co bude dál. Jeho dech Mika lechtal na tváři a ani přes to se neopovážil pohnout. Byl ještě moc rozdováděný na to, aby ho Mike mohl chytit a odvést z haly. Diablo zastříhal ušima, ohlédl se za sebe, zafrkal, a když se otočil, svěsil hlavu dolů, k Mikové ruce a jemně do ní šťouchnul. Pak už jí tak nechal, svěsil ocas a jen tak stál. Mike se nadechl a zase vydechl, volnou rukou ho začal hladit po krku, pak druhou rukou přejel Diablovi po nozdrách, nose, čelu až za uši a začal ho drbat. Potom ho uchopil za ohlávku a připnul k ní vodítko. Stoupl si vedle jeho plece, vodítko pevně v rukou, a dal Anet znamení, ať otevře dveře. Trochu zavrzaly a Diablo zpozorněl. Mike se rozešel a Diablo šel poslušně za ním se vztyčenýma ušima vpřed. Když došli ke stáji, mnoho koní ucítilo Diablův pach a začalo řehtat na celé kolo. V tu chvíli si Diablo uvědomil, že není doma a strach, který teď vládl v jeho těle, ho donutil začít se bránit. Zastavil se a dal uši k hlavě. „S tím jsem počítal.“ Řekl klidně. Chytil ho za ohlávku, v druhé ruce pevně uchopené vodítko, a rozešel se. Mike cítil, jak klade odpor, ale nakonec povolil a rozešel se. Jak tak šel uličkou, stihl se očichat a pozdravit se všemi koňmi. Vešel do čistého boxu, s čerstvým senem a vodou. „Je ten box bezpečný? Nevím jak to říct ale, nemám z něho dobrý pocit, jako by mi něco říkalo: „Nenechávej ho tam!“, možná to je něco jako vzdálená vzpomínka..“ Mike odepnul Dia, poplácal ho po pleci a zavřel za sebou box. „Myslel jsem, že to s tebou půjde hůř než si na něco odsud vzpomeneš. V tomhle boxu, když jsi tady byla poprvé měla jsi s sebou koně-Kinga. Nebyl jsem u toho, ale slyšel jsem, že byl hodně zraněný a tak jste u nás zůstali. Holky ze stáje mi už pak řekly, že jsi na koni utekla někam pryč před policií. Druhý den jsi sem přijela s tátou a jela jsi semnou na vyjížďku. Ten den byl.. můj nejlepší.“ Mike se uchechtl a trochu zčervenal, a tak se radši začal dívat do země „potom mi přišla smska, byla od tebe a chtěla jsi zůstat u nás. Souhlasil jsem. Když jsi přijela, zjistil jsem že tě Moncheri žalovala u soudu. Chtělas abych tam byl, ale přišel jsem pozdě, bylo už skoro rozhodnuto, ale díky mě se to otočilo… ne že bych se chlubil. Po soudu tě od nás doslova unesl tvůj táta a k tomu ti utekl King. Pár hodin na to, jsi byla zpátky a.. a.. potvrdila jsi náš vztah - dalo by se to tak říct. Jeli jsme na vyjížďku s tím, že najdeme Kinga..“ odmlčel se a zadíval se jí zpříma do očí, Anet na něj zírala s otevřenými ústy „pokračuj prosím..“