Kapitola 13

Kapitola 13

Týden na Western“s academi utekl jako voda a ukázalo se, že se z nich stalo něco víc než přátelé. Proto se rozhodli spolu chodit. „ V kolik že máš ten soud?“ Ptal se jí Mike. „ Ve tři, přijdeš tam?“ Ptala se s nadějí Anet „budu se snažit, ale mám něco ve škole, to víš, vysoká není jen tak.“  Anet se sklopenou hlavou pokračovala v práci „ no dobře. Končí to v pět.“ Mike podrbal Veronu na čele „ víš, že Verona čeká hříbě?“ Anet se k Veroně do boxu přišla podívat „vážně?“ Mike se na ni podíval „ano přesné datum se ještě neví, ale typuje se to tak na devatenáctý květen.“ Anet s úsměvem sledovala Veronu „to budu mít zrovna narozeniny já.“ Mike se na ni závistivě podíval „jestli se tak opravdu narodí, bude to hříbě tvoje.“ Anet se na něj usmála „to je bezva, ale nevím, kam ho dám, asi si ho budeš muset nechat, budu jezdit na návštěvy ok?“ Mike se na ní podíval a ochotně přikývl. Ve tři hodiny ji od Mika mamka vezla na soud. „ Tak, už jsme tady. Půjdu tě hájit ano?“ Otočila se na sedadle a pohlédla jí do očí. „ Dobře. Nevíte, v kolik dojde Mike?“ Maminka zavrtěla hlavou „ne to nevím…“ než stačila, doříct větu Anet už byla venku z auta a zabouchla za sebou dveře. Když vešly do sálu, Anet se zhluboka nadechla a zase vydechla. V sále bylo hrozně moc lidí a byla tam i Valentýna, Viki a instruktorka ježdění. Samozřejmě, byly na straně paní vedoucí. S ní nebyl skoro nikdo. Jenom holky z Western’s academi. Právníci se dohadovali a dohadovali, většina byla pro Moncheri, aby si Kinga nechali. Občas někoho zajímala i druhá strana. Po hodině už to bylo unavující, pořád se hádali a hádali. Když už se chystal soudce bouchnout tou svou paličkou do stolu, rozrazily se dveře sálu a rázem tam stál Mike. „ Počkat!“ Rozlehlo se s ním po celém sálu. „ Ať si ten kůň vybere, sám komu věří a s kým chce žít.“ Mikův hlas zněl tak přesvědčivě, že soudce přikývl a Aneta měla chuť si sednout, aby nespadla. „ Tak teda dobrá, přesuňme se tedy ven.“ Když byli venku, Aneta se postavila s paní Setrovou, která Kinga trénovala, naproti sobě. Soudce se postavil doprostřed a připnul Kinga na lonž. „ Paní Setrová, Anet zavolejte na koně.“  Obě volaly na koně, ale King ne a ne k žádné přijít. Potom se otočil, paní Setrová měla v ruce bičík a čekala s tím svým výrazem, až k ní King přijde. King už se konečně rozhodl udělat krůček k paní Setrové. Potom k ní přiklusal a čekal, co bude dál. Paní Setrová se otočila a vítězně zvedla ruce. King, ale čekal něco víc a šťouchl jí tak silně čumákem do zad, že paní Setrová ztratila rovnováhu a spadla přímo do bláta. King, jakoby se jí zasmál, zařehtal a odcválal zpátky k Anetě. Aneta byla tak šťastná, že štěstím začala vzlykat. Odvedla si Kinga do přepravníku, který s Mikovou mamkou přivezly, kdyby náhodou vyhrály. Všichni odjeli s velkou radostí, až na klub Moncheri a hlavně paní Setrovou. Když dojeli na Western’s academi, čekal tam už její táta. „ Aneto! Jdeme ihned domů!“ Aneta otočila oči v sloup a vyndala Kinga z přívěsu. „ Nemusíš se namáhat přemlouvání, protože já jsem doma tady!“ Řekla Aneta a vedla Kinga do stáje. Mike šel za ní a otevřel ji box. „ Aneto okamžitě se zastav a nastup do auta!“ Křičel za ní táta „ ne! Nenechám tu Kinga jen tak to za prvé a za druhé s takovým hajzlem jako jsi ty, nikam nejedu!“ Táta se tak naštval, že když dala Kinga do boxu, chytl ji za ruku a nutil jí, ať nasedne do auta. „ Ne já nechci!“ Křičela Aneta, až se to rozléhalo po celém dvoře. „ Já se tě neptám!“ Řekl a vší silou ji zatáhl, až se skoro rozplácla o chodník. „ Nechte jí být! Když nechce, tak prostě nechce!“ Mike se před ně postavil a dal takový výraz, až z něho šel strach. Jeremy ho, ale ignoroval. Aneta se v poslední chvíli vytrhla a utíkala do stáje za Kingem. Měl jenom ohlávku, připla na něj vodítko z obou stran a rychle nasedla, ale když vyjížděla ze stáje, její táta ji splašil Kinga. Ten se naštval a za každou cenu chtěl svou majitelku ochránit. Pokousal Jeremyho a ještě mu uštědřil kopanec do břicha. Potom ho Jeremy za oplatu plácl po krku tak silně že se King dal do trysku a s vyděšenou Anet uháněl na silnici. Jeremy to, ale jen tak nevzdal. Běžel do auta a jel za nimi. King běžel, co mohl, na auto ale neměl. Auto je zablokovalo a King musel prudce zastavit. Anet chtěla Kinga otočit, ale bylo pozdě. Jeremy chytl koně za vodítko a stáhl Anet dolů. „ Tak děvenko a teď nasedneš do auta a na toho blbého koně jednou pro vždy zapomeneš, je ti to jasný?!“ Řekl, vyplašil Kinga, otevřel dveře auta a nutil Anet nasednout. Nemohla dělat nic jiného než nasednout do auta a jet s tátou „domů.“