Kapitola 12

Kapitola 12

Druhý den si s Mikem pořád psala, dal jí totiž své telefonní číslo. Od včerejška se o něm dozvěděla spoustu věcí, třeba to, že George je jeho strýc a taky že jezdí už od svých tří let a jeho rodiče jsou rozvedení, táta žije v Americe a máma žije s ním na Western’s academi. On už toho o ní ví taky hodně. Odpoledne do jejich domu přišla vedoucí Moncheri. „ Dobrý den je doma Anet?“ Ptala se, když ji Jeremy došel otevřít dveře. „ Dobrý den, ano. Je ve svém pokoji pojďte dál, já vám ji mezitím přivedu.“ Řekl a mile se usmál. Vedoucí si zula pérka a vešla do domu. Mezitím Jeremy šel nahoru do Anetiného pokoje. „ Anet, vedoucí Monchery je tady a chce s tebou mluvit.“ Když domluvil, otočil se na patě a šel zase zpátky. Vešel do kuchyně „ mohu vám nabídnout něco k pití?“ Zeptal se „ ne děkuji. Jsem tady jen.. Ahoj Anet“ ani nedokončila větu a hned začala další, zvláštní. pomyslela si Anet. „ Dobrý den. Stalo se něco?“ Ptala se Anet, protože nikdy k ní vedoucí nepřišla osobně přímo k ní domů. „ Ne vše je v naprostém pořádku, až na tu tvou příhodu s Kingem.“ V Anet, začalo růst napětí, ale zároveň vztek. „ Víš není v pořádku jezdit si jen tak po nocích s divokým koněm a ještě přitom nemýt svolení takhle jezdit a už vůbec ne jezdit si s ním kam chceš, mohlo se ti něco stát to za prvé a za druhé celé to vypadá jako krádež.“  Aneta celá zrudla „ Krádež?! To myslíte vážně?! Já jsem chtěla pro toho divocha to nejlepší! Poslouchejte kdyby jste, byla divoká mohla jste si dělat, co chcete měla byste vlastní stádo které ochraňujete a potom by vás někdo chytl, zbavil by vás svobody a potom vás nutil poslouchat a ještě v omezeném prostoru! Jaké by vám to bylo?!“ Vyřvala ze sebe a potom odkráčela do svého pokoje.  „To si nech na pátek k soudu!“  Křičela za ní vedoucí. „ Prosím vás jaký soud?“  Ptal se polekaně Jeremy „podala jsem obžalobu na Anet. Viním ji z krádeže koně.“ Když dořekla, obula si svá pérka a odkráčela pryč. Najednou se zastavila a otočila se na Jeremyho „ten soud je tento pátek v 15:00 pokud nepřijdete, pro Anet si přijdou policisté. Nashledanou.“ Otočila se zpět a pokračovala v cestě. Jeremy za ni zavřel dveře a šel za Anet do pokoje. „ Do čeho jsi nás to zas zatáhla? Krádež, bože můj“ přišel do jejího pokoje a opřel se o zeď a se založenýma rukama na prsou. „Ty tomu vážně věříš?! Ty věříš tomu, že já jsem ta zlá?! To mi už nikdo nevěří?! Co jsem komu udělala!“  Jeremy otočil oči v sloup „ukradla jsi koně! To jsi udělala!“ Anet se vztekem začala po otci řvát „neukradla! Vůbec nevíš co se dělo tak prosím…!!“ Jeremy se s ní nechtěl hádat „co prosíš?! Abych tě z toho zase tahal já? Prosím tě přestaň! Nechci se s tebou hádat“ Anet celá rudá vzala batoh a začala do něj cpát mikinu, peníze, mobil s nabíječkou a fotku Bety. „ Co si jako myslíš, že chceš dělat?!“ Anet se na něj ani nepodívala, oblékla si rajtky, pérka, triko s krátkým rukávem a vydala se na autobusovou zastávku. Jeremymu došla trpělivost, hodil si přes ramena koženou bundu a vydal se s autem za ní. Mezitím Anet stihla napsat Mikovy, jestli u něj nemůže nějaký čas zůstat u nich, odpověď zněla ano. Takže, když viděla tátovo auto a autobus na zastávce rozběhla se sprintem. Srdce jí bušilo jako o závod a nohy jí pálily a nutily zastavit. Nesmí zastavit! Na štěstí stihla autobus a její otec ji nedohonil, protože nejezdí moc rychle a navíc někde chytl defekt. Anet si, ale všimla že zkoumá kam autobus jede. Když vystoupila, všimla si že o kousek dál dojíždí další autobus, ze kterého vystoupil její otec. Nenápadně zklonila hlavu, nasadila si kapuci a  ztratila se mezi stromy. Nemohl dělat nic jiného než to vzdát a vrátit se domů.