Kapitola 11

Kapitola 11

Je to tady! Už od rána byl na statku pořádný rozruch. Někteří členové pomáhali Mikovy s chystáním přepravníku, kydáním ve stáji a čištění ostatních koní. Byl jim za pomoc vděčný, jinak by musel být na nohou už v pět hodin ráno.  Trysk vypadal nádherně měl do leskla vyčištěnou srst a hřívu spletenou do malinkých copánků, které perfektně držely, vrch ocasu zdobil rybí cop a kopyta doslova „nalakované“ mastí (na kopyta). Sedlo a uzdečka byli taktéž namazané a lesklé. Mike na sobě měl perfektně vyčištěné pérka, chupsi, bílé raitky, košili a sako. Samozřejmě mu na hlavě vládla černá přilba. V osm hodin bylo vše připraveno a Trysk kráčel po rampě do přívěsu. Jeli do celorepublikově známé stáje, kterou vlastnila francouzská mistryně v jezdectví. Její stáje nesli jméno Les chevaux sauvages de France znamenalo to Divocí koně z Francie. Nikdo přesně neví proč, ale povídá se, že její špičkové koně odkoupila z jatek a cvičila ve Francii, ještě než se s nimi dostala sem. Když vjeli do dvora, obklopili je stáje, pastviny, budovy, ale hlavně koně všech velikostí, tvarů, barev i nálad. Kolem nich pobíhali zaměstnanci i účastníci závodu z celé republiky. Jako vždy měli na každém parkovacím místě jméno jezdce a koně, problém byl, že každý závod jelo nejmíň sto padesát jezdců a hledání zabralo nejmíň půl hodiny. Konečně našli jejich parkovací místo a mohli vystoupit z auta. Trysk řehtal, pohazoval hlavou a kopal do rampy, jak byl nedočkavý a zvědavý kde to jsou. George nechal rampu klesnout a Tryska vyvedl ven, když viděl co je kolem něho koní rozřehtal se na celé kolo a většina koní mu odpovídala. Všichni jezdci se na ně otáčeli a žasli Tryskovou krásou, ale u většiny holek měl obdiv samozřejmě i Mike. Ještě pro jistotu nechali Tryskovy zkontrolovat kopyta a pak začal sedlat. Poslušně si nechal nasadit uzdu i sedlo a po pracovišti kráčel elegantně jako vždycky. Když spolu najížděli na kolmý skok, vřítil se na jízdárnu Andaluský kůň a zděšeně běhal a vykopával uprostřed jízdárny. Jeho jezdkyně se držela fantasticky, ale šlo vidět, že nad ním totálně ztratila kontrolu. Mike na poslední chvíli Tryska otočil a klusal k onomu divokému koni. Trysk byl 100% vyrovnaný a když byl kousek od nich na koňského divocha zařehtal. Andal se zastavil a prohlédl si ho a očichal. Když ho chtěl očichat Trysk chňapl po něm a to Tryska vyvedlo z míry. Ještě nikdy na něho nebyl nikdo tak ošklivý. Vzdát se ale nechtěl. Popošel k němu blíž a v tu chvíli Mike chytil andalovi otěž. Ten byl hned jako smyslu zbavený, začal skákat do vzduchu a vykopával. Anet otěž pustila a přehodila ji Diablovi přes krk. Teď závisel její život na Mikovy a Diablově hřívě. Mike pobídl Tryska do cvalu a Diablo divoce cválal za nimi znovu pobídl a z pracoviště vyjeli s menším obdivem ostatních. Venku se Diablo malinko uklidnil a cválal vyrovnaněji. Mike přešel do klusu a nakonec do zastavení. Zastavili na travnatém ostrůvku a koně se hned začali pást a dělali jako by nic. „Ahoj Anet, jsi v pohodě?“ Zeptal se a poplácal Diabla po pleci. „Jo jsem, díky za pomoc!“ Odpověděla a mile se usmála. Potom oba najednou sesedli „Anet! Co to sakra bylo?! A co tady…“ Řval Jeremy a pak si všiml Mika „zase ty?! Máš tak krátkou paměť nebo jsi blbej?! Přece jsem ti říkal, abys ji nechal být!“ Pokračoval a těkal pohledem z Anet na Mika. Mike si povzdychl a pak v klidu odpověděl „ano pamatuju si na to velice dobře, ale jestli chcete, aby ji ten kůň udupal k smrti, pokračujte v tom, co děláte. Víte, já nejsem jako vy.“ Potom se i s Tryskem otočil, nasedl a odklusal zpátky na jízdárnu.